.HISTORIE
N.W.O.B.H.M.
.
Když v roce 1998 učinili TANK
svůj druhý comeback nejedno srdce fandy staré britské školy
zaplesalo radostí. Mánie vstávání z popela byla teprve v zárodku,
a tak znovuzrození TANK se jevilo jako vcelku logický krok k oživení
odumřelé britské metalové scény. Bohužel zůstalo jen u
letmého pokusu a za kapelou se zavřel zřejmě na dlouhou dobu
pancéřový poklop. Nic však nebrání tomu, ba naopak, abychom
této legendě věnovali pár řádek při zpětném pohledu do
“glory days of N.W.O.B.H.M.”.
V době punkové epidemie se vyskytovala v Anglii partička s názvem
THE DOOMED, vzniklá z odpadlíků daleko slavnějších DAMNED.
V ní třímal baskytaru nějaký Algy Ward, kterému po návštěvě
live setu MOTORHEAD svitlo, že punk asi není to pravé, co by
musel. Když pak v jednom pubu narazil na bratry Brabbsovy, moment konstrukce
formace TANK byl dílem okamžiku. Psal se rok 1978 a klasický
kolotoč klubových koncertů se začal pěkně rozbíhat. TANK
hrají před DIAMOND HEAD, GIRLSCHOOL a samozřejmě MOTORHEAD. 
Podle přísloví, za vším hledej Lemmyho, se výše jmenovaný
ujímá našeho tria.Možná to byly i sympatie k hudbě TANK,
jenž byla doslova klonem motorové hlavy, nicméně faktem zůstává,
že TANK na přelomu let 1981-1982 tvoří neodmyslitelnou součást
koncertů MOTORHEAD. Na podzim roku 1981 vychází jejich první singl “Don´t Walk Away”
a z kraje roku příštího i první lp “Filth Hounds Of Hades”.
Produkce se ujal kytarista MOTORHEAD Fast Eddie Clarke a o výsledném
hudebním zabarvení nahrávky nemůže být proto nejmenších
pochyb. Rok po té následuje “Power Of The Hunter” v produkci Nigela
Graye, který nastartovaný TANK trochu brzdí a feeling
MOTORHEAD není na desce již tak patrný. Celkově si obě desky
vedou poměrně slušně a budoucnost se taky rýsuje ve víc než
jasných barvách. Navíc kapelu posiluje druhý kytarista Mick Tucker z bandu WHITE SPIRIT.
Právě Tucker nahradil u Bílého ducha Janicka Gerse, který
chytil lano od nepoměrně slavnějšího seskupení Iana Gillana.
V té době dochází i ke změně labelu, a potažmo i hudebního
stylu. Tuckerův cit pro nápadité melodie, gradující atmosféru a strhující
melodická sóla, posouvá TANK do sféry skupin pod značkou
IRON MAIDEN. Důkazem toho je i vydaná v roce 1983 deska “
This Means War”. Většina skladeb se pohybuje okolo šesti
minut, srší nápady, Tuckerovými vyhrávkami a nepřekvapí ani, na tehdejší dobu v metalu
nezvyklé, syntezátorové intro. 
Pete & Mark Brabbson ale z kapely odcházejí a
na jejich místě se objevují bubeník Graham Crallan opět od
WHITE SPIRIT a kytarista Cliff Evans. V nové sestavě tak vzniká
následovník “This Means War” s podobně laděným názvem
“Blood And Honour”. Deska zní ještě kompaktněji, výrazněji
a působivým melodiím dominuje Algyho chraplák, deklamující
neveselé příběhy z dvacátého století. Jako hosté si svůj
čas vezmou např. Janick Gers a kompletně celý soubor ASIA. Prodejně se jedná
zatím o největší počin a tak nic nebrání společnému turné
s METALLICOU, s kterou jsou TANK v té době pod jednou střechou
u MFN. Po zakončení šňůry se však skupina zničehonic
rozpadá a až o tři roky později na nátlak japonských metalových fans se TANK
reaktivuje v sestavě Ward, Tucker, Evans a Gary Taylor (bicí).
O tom, že je deska určena spíše pro japonský trh, svědčí
i titulní song “March on Sons of Nippon”. Dříve než však
nahrávka stačí vyjít v roce 1988 u GWR RECORDS, dává vale kapele Mick Tucker a TANK se
podruhé ubírá k věčnému spánku.
Nezmar Algy Ward však zůstává i nadále hudebně činný. V roce
1991 zakládá spolek ATOMGOD, hudebně navazující na tvorbu
TANK. Vokálních postů se však ujímá Trev Toms a absence
Tuckerova citu pro stavbu metalových suit je zde víc jak
markantní. A tak deska “History Re-Written”, nejenže
historii znovu nepřepisuje, nýbrž potvrzuje spíše pravidlo,
že do téže řeky nelze dvakrát vstoupit. Album zapadá v zapomnění
a spolu s ním i samotná kapela. O pár let později se Ward spojuje s odpadlíkem
od MOTORHEAD Wurzelem a společně dávají dohromady band
WARHEAD, halasnější to odnož bývalé Wurzelovy domoviny. Výsledkem
je jedno stejnojmenné album z roku 1995 a opět střela vedle.
Proto se v létě 1996 realizuje
v původní sestavě ATOMGOD, nyní však pod jménem NECROPOLIS.
Na jediné desce “The End of The Line” vypomáhá i starý známý
Fast Eddie Clarke, ale i blackovější ražení alba nenachází
odezvu u metalových fans a NECROPOLIS stíhá osud předešlých
formací.
Základní zlom nastává už v roce
1997, kdy stará sestava TANK – Ward, Evans, Taylor přibírá
bubeníka BATTLEZONE Steve Hopgooda a reinkarnují svůj dávný
ansámbl. Fans v Německu, kde kromě Japonska má kapela stále
velké zázemí, dychtivě očekávají její comeback a uskutečnění
turné po německy mluvících zemích je opět malým triumfem.
Muzikanti hrají kromě osvědčených starých fláků i nové
songy z připravovaného alba, z nichž dva: “And Then We
Heard The Thunder” a “In The Last Hours Before Dawn” se
objevují i na živáku, pořízeném
v průběhu šňůry. V následujících týdnech TANK nešetří
informacemi o svých plánech do budoucna, nahrávání nového
alba a taky o pokračování dvakrát již přerušené
kontinuity. Avšak tříleté ticho po pěšině, mluví hlasitěji
než slova nesplněných slibů.
Diskografie:
 |
Filth Hounds of Hades | 1981 | 499,- |  |
 |
Power Of The Hunter | 1982 | 499,- | |
 |
This Means War | 1983 | 489,- | |
 |
Honour And Blood | 1984 | 489,- | |
 |
Armoured Plated (best of) | 1985 | ||
 |
Tank | 1987 | ||
| LIVE | ||||
 |
The
Return Of The Filth Hounds – live (2 urealesed tracks) |
1997 | 399,- | |
 |
War
Of Attrition – live 1981 + 3 demo tracks |
1981 | 599,- | |
ODKAZY: